Přirozený výskyt:
Zadní Indie, Thajsko, Vietnam, jihovýchodní Čína - tropický
deštný prales, vždy v blízkosti vody.
Věk:
10-15let
Velikost:
Samci mohou dorůstat až 80cm z čehož 2/3 délky spadají na ocas. V chovech většinou délka samců nepřesahuje 70cm a váha se pohybuje okolo 450 – 550g velcí samci mohou mít i 800g. Samice nejsou tak velké. Délka je do 55-60cm a váha se nejčastěji pohybuje od 200g do 350g.
Základní podmínky chovu:
- teplota: 25 – 28°C přes den (pod výhřevem až 35°C), 20 – 25°C v noci
- vlhkost vzduchu: 80 – 90%
- zdroj UVA a UVB paprsků (jako základ např. Reptile UVB 100)
- výhřevné místo, kde teplota bude sahat k 35°C (doporučuji bodovou zářivku s watáží podle velikosti terária)
- dostatečně velké terárium orientované na výšku
- větrání přes 1/3 stropu terária
- bazén na koupání (vodní hladina 60% dna terária, v bazénu filtr a topítko)
- v teráriu velké množství větví a polic pro šplhání
- pravidelné podávání vitamínů a vápníku (Reptivite + Plastin)
První věc, kterou byste o tomto
zvířátku měli vědět je, že chov agamy je náročný na prostor a zařízení terária
není nejlevnější záležitost, ale pokud vytvoříte kvalitní terárium, tak Vám
vydrží s menšími opravami desítky let. Starat se o agamu také zabere
poměrně dost času a je k tomu třeba dostatek zodpovědnosti. Na druhou
stranu neznám nikoho, kdo by si agamu kočinčinskou pořídil a nestala se
milovaným členem jeho rodiny. Agama je velmi temperamentní ale neagresivní
ještěr, který si velmi dobře zvykne na lidi. Míra pozitivní reakce na lidi
záleží na povaze. Jsou jedinci, kteří na svého chovatele po otevření terária
skáčou jako uvítací výbor a pak si při obstarávání terária hoví na rameni či
zádech svého člověka a jsou jedinci, kterým je lépe, když je nikdo
z terária netahá a nechává jim jejich klid. Jsou i tací jedinci, kteří se
na Vás rádi natáhnou, když například sledujete televizi a z vašeho těla
s požitkem přijímají teplo.
Terárium:
Agama kočinčinská je stromový
ještěr pocházející z pralesa, proto je základem terárium orientované na
výšku s dostatkem větví na šplhání, vysoká vlhkost, bazén na koupání a
dostatečná teplota. V přírodě tito ještěři žijí na větvích nad řekou a
v případě nebezpečí se do řeky vrhají, jsou to skvělý plavci a vydrží
dlouhou dobu pod vodou.
Velikost terária
Pro mládě je dostačující menší terárium o rozměrech například 60x40x80cm (dxšxv). Když mládě odroste, tak je třeba ho přesunout do většího terária. Pro jednoho dospělého samce nebo samici je minimální rozměr terária 80x80x130, pro více jedinců už pak minimálně 100x50x130, pro pár nebo chovnou trojici je ideální terárium 150x70x150. Při dobrém využití prostoru spletí větví a polic není třeba obrovské terárium, ale čím větší terárium zvířata mají, tím budou spokojenější. Terárium musí být vždy orientované na výšku. Také je třeba si uvědomit, že cca 25 - 30 cm výšky terária nám zabere vodní nádrž a substrát, takže bychom měli vždy počítat s tím, aby nám i po odečtení této výšky zbylo dost místa pro spokojený život našich ještěrů.Zdroj UV-A a UV-B paprsků
Velmi důležité (životně důležité!) je mít v teráriu zdroj UV- A a UV-B paprsků. Zdroje jsou nejčastěji buďto ve formě kompaktní zářivky nebo halogenidové výbojky.Do začátku doporučuji kompaktní zářivky ReptiGlo 5.0 nově pojmenovaní Reptile UVB 100. Jsou i jiné značky kompaktů, ale tyto doporučuji pro dobrou zkušenost. Zdroj musí být vždy pro pralesní tropická zvířata, hlavně ne pro pouštní – ty mají označení reptiglo 10.0 či Reptile UVB 150! Tyto kompakty mají 25W. Tento typ UV zdroje se musí měnit každých 10 měsíců, protože po uplynutí této doby již nevyzařuje žádné UV. Ideální je zdroj UVB měnit v zimě, protože v zimě je UV pro agamy důležitější. Zdroj UVB musí být umístěný tak, aby se agama mohla dostat až na blízkost 10cm od kompaktu, na delší vzdálenost se již UV ze kompaktu nerozšíří, tudíž pokud máme zdroj pověšený vysoko (20-25cm) v prostoru je stejné jako nemít ho v teráriu vůbec. Bohužel výrobce doporučuje vzdálenost od zvířete až 50cm, avšak podle měření provedenými několika známými teraristy bylo zjištěno, že v této vzdálenosti už kompakt Reptile UVB 100 nevyzařuje žádné UVB paprsky, nejvyšší (a vhodné) hodnoty byli naměřeny ve vzdálenosti 10cm. Cena kompaktu Reptile UVB 100 se pohybuje okolo 400,- Odkaz na stránky Exoterra, které tento kompakt vyrábějí zde.
Do velkých terárií (více než cca 150x50x200) se používají halogenidové UV výbojky, které mají watáž v rozpětí 35 - 300W. Tyto výbojky mohou sloužit zároveň jako zdroj UVA s UVB paprsků (a to mnohem silnější, trvanlivnější a kvalitnější než kompaktní zářivky) i jako výhřevné místo, avšak v menším teráriu by právě silná watáž způsobila přehřátí terária. U menších terárií se výbojka zavěsí až nad větrání terária. Nejslabší 35W výbojky, které se hodí i do menších terárií. Hlavně pozor na jednu věc, UVB paprsky neprocházejí sklem, tudíž UVB musí být vždy uvnitř terária a nebo nad větracím sítem ve stropě. Z UVB výbojek bych doporučila značku SunLux (např. SunLux UV 50W PAR 30). U výbojek nesmí být zdroj tak blízko zvířeti jako u kompaktů, např. u SunLux UV 50W PAR 30 je doporučená vzdálenost od zvířete 25 - 30cm. Jak už jsem psala, výbojky jsou trvanlivěnší než kompakty (ale samozřejmě i dražší), lze je měnit po 18ti měsících. Odkaz na SunLux zde.
Pokud by agama neměla zdroj ultrafialovému záření, nebyla by schopná zpracovávat vápník přijatý v potravě a ukládat ho do kostí – to by způsobilo nevratné deformace kostry (rachitis), strádání a následnou smrt zvířete. U mláďat by se tento proces mohl stát velmi rychle (v řádu týdnů). Proto prosím vždy dbejte na to, aby agama měla ke kvalitnímu UV zdroji přístup.
Někteří chovatelé používají místo
UV-A a UV-B zářivek různé suplementy – tekuté roztoky, které dodávají
provitamíny potřebné pro zpracování vápníku a mohou komplexně nahradit zdroj UV
záření. Začátečníkům se tento způsob suplementace příliš nedoporučuje, protože dávkování je
zde velmi ošemetná záležitost. Většinou se podává velmi malé množství látek a je velmi lehké se přehmátnout - dát o kapičku navíc, dát místo kapičky kapku apod. a nevědomky zvíře předávkovat – obzvlášť několika gramové mládě. Předávkování vitamíny se projevuje stejně jako jejich nedostatek – zvíře začne
strádat, začne se mi vyplavovat vápník z kostí a může zemřít. Proto rozhodně doporučuji používat UV zdroje, kterými zvíře nelze
předávkovat.
Teplota v teráriu / Osvětlení
Důležitým faktorem terária je teplotní gradient. Není vhodné aby byla v celém teráriu stejná teplota (proto potřebujeme velké terárium, ve kterém je možné teplotní gradient vytvořit), ještěr by měl mít vždy možnost si vybrat, zda se chce vyhřívat či zchladit. Teplota v teráriu by se měla pohybovat od 24°C v nejchladnější části (většinou na dně terária na substrátu) přes pro agamu asi ideálních 27°C až k 35°C pod výhřevem.Další věcí spojenou s teplotou v teráriu a osvětlením je výhřevné místo, terárium nelze vyhřívat na dostatečnou teplotu pouze kompaktem UV (zmíněný Reptile 100), kompakt se doplňuje výhřevnou žárovkou. Pro tento účel se využívají bodová světla, která na rozdíl od klasických žárovek vyhřívají prostor pod sebou. Klasická žárovka teplo vyzařuje do všech stran a tak nemůže sloužit jako výhřevné místo pro ještěra, protože pouze vytápí okolní vzduch. Bodová žárovka vytvoří výhřevné místo, pod kterým by měla být teplota cca 33-35°C a zároveň bude vyhřívat i zbytek terária. Pro představu v teráriu velikosti 100x50x130 je dostatečné bodové svítidlo 40W. Ve velkých teráriích se samozřejmě používá větší množství výhřevných žárovek. Agamy milují vyhřívání, a proto velmi často vyhledávají výhřevné místo pod bodovým osvětlením, ideální je mít pod ním dostatek větví. UV výbojka (zmíněný SunLux), slouží jako výhřevné místo i jako zdroj UV, ve větších teráriích se opět výbojka doplňuje bodovou žárovkou vhodné watáže.
Pro osvětlení velkého terária
není dostatečné jen UVB a bodová žárovka, proto se na strop terária po celé délce ještě
umísťuje trubicová zářivka pro dosvětlení. Osvědčila se mi značka Osram, která vyzařuje spektrum denního světla (vhodné pro rostliny).
Voda
Pro agamy kočinčinské je také velmi důležité mít v teráriu dostatek vody. Často se tento typ terária nazývá akvaterárium, při jeho stavbě se ve spodní části vytvoří akvárium o hloubce cca 25-30cm které by mělo zabírat 60% dna. Agamy nepotřebují velký prostor na zemi – v podstatě ho nepotřebují vůbec – pouze samice na kladení vajec. Voda je pro kočinčíny velmi důležitá, potřebují ji ke kvalitnímu svlékání kůže (do vody se máčí a odrbávají starou kůži) a také se do vody vyprazdňují. Díky tomuto zvyku je terárium agam velmi čisté a nikdy nesmrdí výkaly. Voda je opravdu nutností pro jejich život. Voda musí být vždy čistá, protože agamy tuto vodu i pijí. Pokud zařídíte větší vodní nádrž (60% dna o hloubce 25-30cm) a dáte do ní výkonný filtr, voda se bude udržovat čistá déle. Teplota vody by měla být okolo 25-27°C, pro zahřátí vody budete potřebovat topítko. Čím větší hladinu vody v teráriu uděláte, tím lépe se bude udržovat vysoká vzdušná vlhkost. Jako ideální část vody mé agamy volí mělčinu, na které je cca 5-7cm vody - zde tráví většinu času, kdy se pohybují ve vodě.Prostor terária
V teráriu by měl být dostatek silných větví na šplhání. Případně lze zkombinovat větve a police s členitým pozadí tvořeným z polystyrenu nebo expanzní pěny. Větve ale musí být v teráriu vždy. Pamatujte, že jde o stromového ještěra a platí tu čím více, tím lépe. Pro ještěra totiž není důležitý volný prosto terária (ten nedokáže nijak využít), důležitá je pro něj využitelná plocha prostoru – větve, police. Ideální jsou větve z živých stromů s tvrdým dřevem (nesmí být shnilé nebo dlouho ležet na zemi), které se oloupou (z kůry pochází veškerá „zkáza“), vysuší (týden,dva) a poté ováží kokosovým provazem (lze sehnat v hobby marketech v oddělení zahrady), aby po nich mohli ještěři lépe šplhat (ze zkušenosti příkře připevněná oloupaná větev 600g zvířeti klouže). Větve je ideální používat ze stromů jako je dub, buk, jílovec maďal apod. – tyto stromy mají tvrdé dřevo, které lépe odolává zkáze. Dobré je větve přilepit či jinak připevnit na stěny terária, protože když je větev v kontaktu s vlhkou rašelinou, má tendenci chytat plísně a plísním se chceme v teráriu za každou cenu vyhnout kvůli zdraví našich ještěrů.
Vhodné je do terária dát
rostliny. Ať už živé nebo umělé – udržují vlhkost a poskytují přirozený úkryt.
Když ale agama vyroste, obzvlášť samec, tak je schopný většinu živých rostlin
zničit během několika sekund, když do nich skočí, takže tomu uzpůsobte výběr rostlin – vybírat spíše
rostliny s pevnějšími listy a hlavně ne jedovaté, agamy je občas okusují.
Mě se velmi dobře osvědčili bromélie, potosy, tchynin jazyk... Často kupuji ve
velkých nákupních centrech bromélie ve výprodeji po odkvětu – zdravá rostlina
po odkvětu vytvoří mnoho odnoží, ze kterých časem vyrostou nové rostliny a
nahraní původní odkvetlou rostlinu – za pár korun se tak dá vyplnit terárium
těmito krásnými rostlinami. Dospělý samec může mít okolo 500g a samice okolo 200g,
když takovýto macek skočí do rostliny nebo si v ní ustele, tak rostliny
nemají moc šancí, proto se do terária snažím živé rostliny umísťovat tak, aby
přes ně neměli agamy potřebu chodit a na frekventovaná místa dávám rostliny
umělé (i ty umělé však za rok za dva agamy zhuntují). Je však možné mít pouze
umělé rostliny, záleží na Vašem vkusu. Já po dlouhém snažení nechala živé rostliny pouze na nefrekventovaných místech (v rozích polic) a všude jinde jsem dala rostliny umělé, protože jakékoliv živé rostliny v teráriu nepřežili déle jak týden.
Topný kámen
Pro agamy je též důležité mít možnost se nahřívat odspodu – když takto přijímají teplo, pomáhá jim to s trávením a s celkově se správným chodem metabolismu. Také březí samice se velmi rády nahřívají - nejen že se vyhřívají rády, ale zahřátí bříška je velmi důležité pro správný vývoj vajec - a to ať už opolozených nebo neoplozených (předcházíme tak tedy zadržování snůšek, které může být i smrtelné pokud není rozpoznáno včas). Proto je v teráriu potřeba mít i topný kámen. Na burze takový kámen pořídíte od 200,- s watáží od 5 do 30W dle velikosti. Ze zkušenosti stačí 10-15W. Agamy topný kamen milují, v mé chovné skupině je téměř vždy kamen zabrán jedním zvířetem, zvlášť po ránu.
Vlhkost vzduchu
Vysokou pralesní vlhkost 80-90% Vám bude pomáhat udržovat velká vodní hladina, i přes to je ale nutné terárium dle potřeby několikrát denně rosit. Minimálně však ráno a večer. Na rosení se nám při chovu velmi dobře osvědčil velký zahradní postřikovač (vody se na rosení velkého terária denně spotřebuje hodně). Velmi dobře vlhkost zvyšuje tekoucí voda, vodopád v teráriu je perfektní a agamy ho rádi využívají pro vodní radovánky. Ale pozor, při tvorbě vodopádu je třeba vše řádně zabezpečit, aby se voda nedostávala tam, kam nemá. Pro hlídání vlhkosti a teploty jsou ideální elektronické vlhko + teploměry (cena od 300,-)
Vysokou pralesní vlhkost 80-90% Vám bude pomáhat udržovat velká vodní hladina, i přes to je ale nutné terárium dle potřeby několikrát denně rosit. Minimálně však ráno a večer. Na rosení se nám při chovu velmi dobře osvědčil velký zahradní postřikovač (vody se na rosení velkého terária denně spotřebuje hodně). Velmi dobře vlhkost zvyšuje tekoucí voda, vodopád v teráriu je perfektní a agamy ho rádi využívají pro vodní radovánky. Ale pozor, při tvorbě vodopádu je třeba vše řádně zabezpečit, aby se voda nedostávala tam, kam nemá. Pro hlídání vlhkosti a teploty jsou ideální elektronické vlhko + teploměry (cena od 300,-)
S vysokou vzdušnou vlhkostí
je spojená potřeba mít v terárium dostatečné větrání. Větrání by mělo
zabírat asi 25 - 30 % stropu a vpředu nebo na boku tvořit proužek pod šoupačkami nebo
na boku šoupaček – vzduch musí v teráriu cirkulovat, proto nestačí větrání
pouze ve stropě. Pokud terárium nebude dostatečně větrané, hrozí plísně a
zatuchlý vzduch – toto může ještěrům způsobit problémy s dýchacími
cestami.
Substrát
Jako substrát na dno terária je ideální směs rašeliny a písku. Ideální je koupit pytel obyčejné zahradní rašeliny v květinářství (musí být naprosto čistá, bez jakýchkoliv přídavků) a pytel písku do dětských hřišť (Hornbach, OBI) tento písek je ošetřený a zdravotně nezávadný. Cena za obyčejnou zahradní rašelinu je asi 75kč za velký pytel a cca 40l pytel písku do dětských hřišť je 35kč. Rozhodně nemá cenu kupovat předražené „terarijní rašeliny“ protože obsahují naprosto to samé. Substrát se pak míchá v poměru 1:1 nebo 2:1 ve prospěch rašeliny. Naprosto nevhodný je „lignocel“ nebo také jinak kokosový substrát či kokosové štěpky. Při pozření tohoto substrátu společně s potravou se lignocel nalepí na zažívací trakt zvířete a sliznice ho nejsou schopné odstranit, po čase pak může dojít k ucpání střev a smrti. Pro mladé agamy stačí cca 10cm vrstva podkladu, pro dospělé samice je pak třeba 25-30cm na kladení vajec (neoplozené vejce kladou i samice bez samců). U mláďat se mi dobře osvědčil subtrát z borové kůry (používá se jako substrát k orchidejím) - jsou to poměrně velké kusy kůry a mláďata tak nejsou celá zašpiněná a netahají tak bordel do vody.
Základ tvorby
vlastního terária:
Terárium je možné koupit už
vybavené, ale doporučuji si udělat vlastní. Na terárium pro dospělce nemusíte
chvátat, bude trvat rok, než mládě doroste tak, že ho bude potřebovat.
Z vlastní zkušenosti mohu doporučit nechat si terárium slepit a pozadí si
zařídit doma. Nám se osvědčilo pozadí tvořené z polystyrenových desek a
lepidla (FLEXI lepidlo na dlaždičky). Pokud chcete dělat
velmi členité terárium, jako máme my, tak na naší velikost terária (100x50x140)
jsme spotřebovali necelé 2 balíky polystyrenových desek o tloušťce 3cm.
Vyřezali jsme z desek U tvary o základní šíři cca 25cm, ty naskládali od
vodní hladiny po strop terária a začali dlabat police a díry na květináče, tam
kde nebyly police jsme materiál ubrali až na 2-3cm šířku, aby pozadí nezabíralo
zbytečně moc prostoru. K tvarování jsou vhodné ulamovací nože a velmi se
mi osvědčili kuchyňské vidličky (příbory). Tímto způsobem lze vytvořit velmi
přirozeně vzhlížející pozadí. Po základní tvarování se polystyrenové desky
označí, vyndají a zase nandají zpět, ale tentokrát už se lepidlem na polystyren
lepí na stěny terária a k sobě. Nyní je vhodné zakomponovat do pozadí
větve. Poté se rozdělá první hustá dávka cementového lepidla a nanese se na
pozadí, toto se dobře dělá i štětcem. Po zaschnutí lepidla (podle podmínek
24-48 hodin) se brusným papírem obrousí
všudypřítomné polystyrenové kuličky a může se nanést druhá vrstva lepidla, tato
vrstva se již barví (použili jsme klasické barvy do primalexů – kombinace
žluté, hnědé, bílé) a může být tekutější než vrstva první. Jako poslední se
rozdělá jen trocha lepidla a použije se na různé stínování a dobarvování
pozadí, aby nebylo úplně jednolité. Je vhodné poté pozadí nechat týden uzrát.
Pak je hotovo a agamy mohou bydlet.
Takto vytvořené pozadí mám déle než dva rok a pořád vypadá jako nové.
Takto vytvořené pozadí mám déle než dva rok a pořád vypadá jako nové.
Krmení agam
Agamy jsou hmyzožravci. Většinu
jejich jídelníčku tvoří cvrčci, švábi, kobylky a jiný hmyz. Velmi rádi mají také šneky. Pro mláďata jsou
ideální cvrčkové, ale doporučuji si brzy po zakoupení mláďěte pořídit cca 200-400 kusů (či např. 1litr) švábů Blaptica dubia (šváb
argentinský) a založit si chovný box. Až se kolonie rozjede a bude produkovat
dostatek švábů, budete moci mláďata švábů zkrmovat. Narozdíl od cvrčků švábi
nesmrdí, zkonzumují odpad z kuchyně (šlupky jablek, okurek, mrkve..) Pokud
jsou agamy krmeny neustále jen cvrčky tak jim po nějaké době přestanou chutnat
a nebudou je chtít žrát. Je vhodné se jim snažit potravu zpestřit občasnými
kobylkami, červi (s těmi ale opatrně, jsou velmi tuční a neměli by se dávat moc
často).
Velmi důležitá věc ve stravě agam
je podávání vitamínů. Doporučuji osvědčenou kombinaci vitamínů s názvem
Reptivite a Plastin. Tyto vitamíny jsou ve formě prášku, ve kterém se obalí
krmný hmyz. Reptivite seženete na internetu za cenu cca 300-350,- (balení za
tuto cenu vám vydrží minimálně 3 roky) a Plastin by měl být na objednání
v každé lékárně za pár desítek korun. Plastin je čistý vápník a Reptivite
je směs vápníků a dalších velmi důležitých vitamínů (AD3) a stopových prvků.
Mějte prosím na paměti, že pokud agama nebude tyto vitamíny dostávat, nebude
moci správně růst a zpracovávat potravu a povede to k velmi špatnému
zdravotnímu stavu či smrti. Podávání vitamínů je pevně svázáno se zdrojem UVB,
pokud ještěr má vitamíny a nemá UVB nedokáže vitamíny využít, stejně tak je mu
k ničemu když má UVB a nedostává vitamíny. V těchto směsích vždy obalíme celou denní krmnou dávku. Je několik možností, jak vitamíny dávkovat.
U mláděte:
U dospělého jedince (cca od 1,5 roku):
U mláděte:
- Čistý Plastin 3x týdně, čistý Reptivite 2x týdně
- Vytvořit směs Plastin : Reptivite v poměu 2:1 a obalovat krmnou dávku 3-4x týdně
U dospělého jedince (cca od 1,5 roku):
- Čistý Plastin 2x týdně, čistý Reptivite 1x týdně
- Vytvořit směs Plastin : Reptivite v poměru 2:1 a obalovat krmnou dávku 2-3x týdně
Mláďata krmíme každý den podle
jejich apetitu. Později, když bychom si začali všímat, že agama méně roste a
tloustne, začneme krmit 5x v týdnu, dospělé agamy pak stačí krmit obden.
Množství se těžko odhaduje, z vlastní zkušenosti dospělý samec sežere cca
4-5 dospělých dubií a samice 2.
Záleží na Vás, jak své zvíře
naučíte žrát. Je možné krmný hmyz pouštět do terária volně a nechat zvíře lovit
– při větším počtu jedinců se ale špatně hlídá, zda opravu žrali všichni. U mláděte zase může být problém v tom, že terárium je moc velké a mládě hmyz nenajde. Lze
krmný hmyz dávat omráčený do mističky či krabičky ze které nevyleze (tohle je dobré dělat první týdny po
dovezení agamy do nového místa bydliště). Dobré je také do substrátu zapustit krabičku o výšce cca 5-7cm do které si bude agama moci sama chodit pro hmyz. Já preferuji krmení z pinzety,
takto můžu přesně dávkovat kolik která agama dostane a nehrozí únik hmyzu
z terária. Na pinzetu můžete mládě začít učit když se rozkouká v novém prostředí (u každého mláděte je to jinak, některé bude žrát z pinzety a nechá se brát na ruku za týden, jiné třeba za měsíc či dva).
U hmyzu který podáváme agamě je velmi
důležité, jak byl daný hmyz krmen. Pokud koupíme cvrčky nebo švábi ve zverimexu a dáme je
agamě, není v nich pomalu žádná výživová hodnota. Ideální je koupený hmyz
dát do boxu a týden či dva doma krmit a až poté je dát ještěrům. Jako žrádlo pro
krmný hmyz se mi velmi dobře osvědčila kombinace drcených psích (nebo kočičích)
granulí, ovesných vloček a strouhanky v poměru 1:1:1. Psí granule jsou velmi
důležité – obsahují spoustu bílkovin a stopových prvků, které krmný hmyz po
sežrání předá agamě. Tuto krmnou směs už je pak možno doplnit jen navlhčenou vatou či ubrouskem jako zdrojem vody nebo zmíněnými odkrojky z kuchyně (nejraději
mají jakékoliv slupky mrkve, okurky, jablka, poté různé saláty, čínské zelí
apod.) Krmit pouze samotným salátem nebo jablkem není dostatečná výživa – zvíře
by pak dostávalo takzvané „prázdné kalorie“ – mělo by plné bříško, ale
z krmení by nezískalo žádnou využitelnou energii.
K chovu krmného hmyzu je
ideální přečíst si tento článek: http://www.jaknahmyz.cz/svab
Chov švába argentinského - blaptica dubia
Já chovám Blaptica dubia v plastových boxech o rozměrech 20x30x25 s větrací síťkou na 1/2 víka, bez substrátu, s proložkami od vajec, krmím krmnou směsí a doplňuji 3x do týdne nějakou vlhkou stravou. U těchto švábů je důležité, mít teplotu okolo 28-29°C čehož se docílí topným kabelem a také mít takový počet proložek od vajec, aby tam byli švábi sice všichni schovaní ale hodně nahuštění. Když mají moc prostoru, tak se rozptýlí a tito švábi se musejí velmi často potkávat, aby se rozmnožovali, tudíž potřebují být nahuštění. Blaptica dubia neumí lézt ani po skle ani po plastu, nejsou schopni ani létat, pokud nějaký uteče, tak se není schopný při pokojové teplotě 24°C ani rozmnožovat, takže nemusíte mít z chovu strach. Rozmnožují se až od 26°C.Chov šneků rodu Achatina
Já pro své ještěry chovám i velké africké šneky rodu Achatina. Jsou naprosto dokonalým přírodním a hlavně přirozeným zdrojem vápníku. Mám 4 dospělé šneky (stačili by i dva) a malá mláďata šnků dávám dospělým jedincům. Moji ještěři si je velmi oblíbili. Dostávají je při každém krmení. Jsou schopni rozlousknout ulitu i celkem velkých šneků, jen to chce ze začátku trochu trpělivosti, protože šneci nejsou moc pohyblivý a agamy to nemusí tolik lákat k ochutnání. Perfektně se agamy učí žrát šneky, pokud jsou naučení na krmení z pinzety. Jelikož mají pinzetu spojenou s krmením, tak když jim podáte v pinzetě šneka, tak po něm automaticky chňapnou, a že nejde o švábi zjistí, až když ho žerou. Postupně se pak naučí zobat si šneky sami ze substrátu.Achatiny jsem velmi nenáročné na chov. 4 dospělé jedince a jejich mláďata mám v plastovém boxu o velikosti 20x35x35 s větráním na stropě a na boku. Chovám je na lignocelovém subtrátu. Substrátu musí být tak vysoká vrstva, aby byl šnek schopný se do něj zahrabat. Lignocel je třeba udržovat vlhký. Šneky krmím v základu ovesnými vločkami a k těm přidávám nejčastěji okurku či sálát, které mají nejraději. Sem tam dávám i jablka, ale ty jim moc nechutnají. Na rozmnožování jim postačuje pokojová teplota.
Krmení ovocem a zeleninou
Agamy občas žerou i ovoce nebo zeleninu, ale většina agam toto vůbec nechce. Moje agamy si občas dají jablko, hroznové víno, jahodu, papriku, okurku nebo salát nakrájené na kousky. Ale nikdy se po tom nevrhají tak jako po hmyzu, spíš si tak ze zvědavosti kousek či dva dají, když jim to dám v mističce do terária. Krmení zelenou stravou v 90% případů prostě nemá úspěch, je to spíš takové malé zpestření, než nahrazení plnohodnotné krmné dávky ve formě hmyzu.
Co všechno agamy
žerou?
Cvrčky, žížaly, sarančata,
kobylky, moučné červy (výjimečně), zophobasy (výjimečně), švábi, malé šneky (do
velikosti kdy dokáží rozlousknout ulitu, větší je možno jim rozbít),
sladkovodní ryby, holátka potkanů a myší. Se savci (holátka) jen velmi opatrně.
Podávát maximálně 1x za 1-2měsíce. Tyto ještěři jsou primárně hmyzožravci a tak
neumí dobře zpracovávat obratlovčí bílkovinu, a pokud by měli této potravy
hodně, tak by jim mohli zkolabovat ledviny a játra. Proto podávejte holátka nebo
ryby jen jako občasné zpestření stavy. Rozhodně nikdy nekrmte dlouhodobě
vařeným nebo syrovým masem jakéhokoliv původu (vepřové, hovězí, ryby..) či
dokonce konzervami pro kočky. Mějte na paměti, že agama je hmyzožravec a ke
správnému fungování potřebuje hlavně bezobratlé živočichy – hmyz, šneky, žížaly
apod. Šneci poskytují ještěrům dobrý zdroj vápníků a mají je obvykle rádi,
stejně tak i žížaly. Žížaly se ale nehodí z hnoje, krmí se ty, které žijou
v zemi (rousnice), před podáváním je dobré žížaly propláchnout. Já ale moc venkovní žížaly či šneky nekrmím, protože mohou být silně zaparazitovaní a nerada bych si přenesla nějaké parazity na ještěry.
Agamy kočinčinské
a lidé
Agamy jsou velmi temperamentní
ještěři, není moc časté, aby to byli ustrašení jedinci, ale stává se to. Nikdy
jsem nezažila ani nečetla o tom, že by byli vůči lidem agresivní. Jediné co Vám
agama může udělat je, že Vás podrápe nebo v obraně švihne ocasem. Mají
velmi ostré a silné drápy aby mohli šplhat po větvích. Dospělý těžký samec Vás
velmi lehce poškrábe, proto je dobré s nimi manipulovat s delším
rukávem. Vztah ještěra k lidem záleží na tom, jakou má konkrétní jedinec povahu. Z mé
chovné skupiny jsou samec a dvě velké samice velmi družní, po otevření terária
na mě ihned skákají a buďto mi vylezou na rameno nebo po mě sešplhají na zem. Jsou
to klidní jedinci, nechají se chovat, nosit, hladit. U nich mám jistotu, že mi
neutečou a neschovají se. Jsou to jedinci s vysokým sebevědomím a tak než
aby se schovávali v pokoji, hledají co nejvyšší místo, aby mohli sledovat
okolí. Párkrát jsem nechala ráno pootevřené terárium a když jsem přišla večer domů, samec seděl na opěrce křesla a hlídal. Poslední samice je hodně submisivní, nemá moc ráda kontakt s lidmi
a bojí se, první měsíce co jsem ji měla, dokonce ani nechtěla žrát. Proto ji
raději nechávám v klidu v teráriu, zatímco ostatní vyskákají ven.
Dříve byli moji ještěři naučení skákat ven z terárka jakmile jsem ho otevřela, poslední dobou netrávím v pokoji, kde mám terária moc času a chodím tam výhradně krmit, uklízet a rosit. Ještěři si během několika měsíců odvykly zbytečně vyskakovat ven z terária a chodit kontrolovat boxy se švábi a po otevření terária vzorně čekají na svůj příděl krmení, protože se naučili, že když přijdu, tak většinou dostanou krmení.
Dříve byli moji ještěři naučení skákat ven z terárka jakmile jsem ho otevřela, poslední dobou netrávím v pokoji, kde mám terária moc času a chodím tam výhradně krmit, uklízet a rosit. Ještěři si během několika měsíců odvykly zbytečně vyskakovat ven z terária a chodit kontrolovat boxy se švábi a po otevření terária vzorně čekají na svůj příděl krmení, protože se naučili, že když přijdu, tak většinou dostanou krmení.
Když držíte agamu na ruce a
ona se rozhodne, že někam chce jít, je lepší ji nechat (pokud nechce jít na Váš
obličej), pokud ji budete v něčem bránit, může Vás ošklivě podrápat nebo
švihnout ocasem. U nich to funguje tak, že když něco chtějí udělat, tak to
udělají za každou cenu a je zbytečné se s nimi nějak prát a nutit je dělat
to, co chcete VY, aby dělali - aby seděli zrovna tady nebo zrovna tamhle. Mají svojí vlastní hlavičku a nemají dostatek
rozumu na to, aby pochopili, co po nich chcete. Jednají pouze na základě instinktů. Už v mládí jsem svým
agamám zakazovala lézt mi na hlavu, pokaždé když mi tam vlezli tak jsem je
sundala, je to zvláštní, ale oni se naučili, že nemá cenu tam lézt, když je
zase sundám, takže dnes mi na hlavu už nezkouší lézt (což je u velkých a
těžkých agam velmi důležité).
Něco jiného je manipulace za účelem ošetření zranění apod., kdy potřebujete větší agamu pevně držet ač se jí to nelíbí. Agamu uchopte tak, že jí natáhnete zadní packy k ocasu a sevřete jí jednou rukou zezadu přes zadní nohy - takto nebude mít možnost se zapřít a bude možno ji relativně v klidu udržet. Druhou rukou ji chytněte buďto zezadu za hrudník nebo stejným způsobem z předu. Agama se bude možná prát a škrábat, držte ji pevně ale ne moc křečovitě aby mohla dýchat ani ne moc lehce aby se nevysmekla, většinou se po pár vteřinách uklidní a nechá Vás udělat co je potřeba. Při takové manipulaci je ideální pracovat ve dvou, jeden drží, druhý provádí úkon. Z osobní zkušenosti vím, že čištění běžných menších poranění jde udělat bez držení agamě "za pochodu", ale například převaz vykloubené nohy je práce pro dva lidi - jeden drží, druhý váže. Pokud by jste něco podobného museli dělat s velmi mladým jedincem, buďte hodně opatrní - při jejich zbrklosti by si mohli něco udělat. Stalo se mi i, že si jedna moje agama poranila oko tak ošklivě, že bylo nutno ji několikrát denně do tlamy aplikovat antibiotika a několikrát denně jí ošetřovat, vyplachovat a vtírat zraněné oko. Tehdy jsem přišla na to, že nejlepším způsobem k takovému ošetření je agamu "zabalit" do ručníku. Je to bezpečné jak pro ni, tak pro Vaše ruce. Agama po chvilce znehybní.
Něco jiného je manipulace za účelem ošetření zranění apod., kdy potřebujete větší agamu pevně držet ač se jí to nelíbí. Agamu uchopte tak, že jí natáhnete zadní packy k ocasu a sevřete jí jednou rukou zezadu přes zadní nohy - takto nebude mít možnost se zapřít a bude možno ji relativně v klidu udržet. Druhou rukou ji chytněte buďto zezadu za hrudník nebo stejným způsobem z předu. Agama se bude možná prát a škrábat, držte ji pevně ale ne moc křečovitě aby mohla dýchat ani ne moc lehce aby se nevysmekla, většinou se po pár vteřinách uklidní a nechá Vás udělat co je potřeba. Při takové manipulaci je ideální pracovat ve dvou, jeden drží, druhý provádí úkon. Z osobní zkušenosti vím, že čištění běžných menších poranění jde udělat bez držení agamě "za pochodu", ale například převaz vykloubené nohy je práce pro dva lidi - jeden drží, druhý váže. Pokud by jste něco podobného museli dělat s velmi mladým jedincem, buďte hodně opatrní - při jejich zbrklosti by si mohli něco udělat. Stalo se mi i, že si jedna moje agama poranila oko tak ošklivě, že bylo nutno ji několikrát denně do tlamy aplikovat antibiotika a několikrát denně jí ošetřovat, vyplachovat a vtírat zraněné oko. Tehdy jsem přišla na to, že nejlepším způsobem k takovému ošetření je agamu "zabalit" do ručníku. Je to bezpečné jak pro ni, tak pro Vaše ruce. Agama po chvilce znehybní.
(konec aktualizace)
Často můžete slyšet o „venčení“
agam. Venčení agam je vhodné, pokud máte v pokoji kam je vypustíte
dostatečnou teplotu (aspoň 24°C) a nemáte studené podlahy. V zimě
s chladnou podlahou by došlo k podchlazení a venčení by pro ni nebylo
ničím pozitivním ale spíše negativním. Já běžně nechávám denně pár minut běhat agamy po pokoji, kde mám terária – zde je vždy teplota nad
24°C a zároveň je tu i příjemně vysoká vlhkost vzduchu díky velkému množství terárií a rostlin a tak pro ně venčení není šokem ale vítaným zpestřením dne. Výhodou
kočinčínů je, že se vyprazdňují do vody, tudíž venku Vám udělají bobek jen
velmi velmi vzácně, museli by být venku déle než několik hodin a to Vám nedoporučuji
– ideální prostředí je pro agamu její terárium, kde má teplíčko, UVB zdroj,
vysokou vlhkost a vodu. Pokud byste se snad někde dočetli, že agama nepotřebuje
velké terárium, že stačí ji pouštět proběhnout, tak tomu nevěřte.
Terárium musí být vždy dostatečně velké a proběhnutí po pokoji musí být pro
agamu spíše zpestřením dne než rutinou nutnou k protažení svalů.
Venčení bych nedoporučovala u
mláďat mladších než 9 měsíců. Mláďata mají zakódováno se schovávat, aby
přežila, jsou velmi rychlá a se svojí velikostí se vejdou do každé škvírky.
S největší pravděpodobností by Vám mohlo utéci a schovat se. Lákat mladého
vyděšeného prcka z nějaké škvíry není nic jednoduchého. Dle mého názoru je
pro mláďata venčení spíše stres než užitek. Opravdu je to lepší praktikovat až
s odrostlejšími jedinci. U mláďat je vhodné je brát jen na ruku.
Venčení venku na zahradě je věc diametrálně rozdílná od občasného vypuštění agamy do teplého pokoje. V našem podnebí budeme mít jen málokdy venku víe než 27st a příjemné bezvětří. Navíc velký otevřený prostor je pro agamu dost stresující, její přirozeností je být schovaná ve větvích a ne být vystavena někde na trávníku na očích všem predátorům. Brát agamu ven bych tak vůbec nedoporučovala. Pokud chcete agamě poskytnout v horkých letních dnech opravdové slunce, můžete ji dát vyhřívat na ručník do otevřeného okna. Samozřejmě s tím, že v okně máte síť proti hmyzu. Dalším eventuálním řešením je venkovní voliéra. Je to perfektní nápad, ale voliéru stejně využijete jen pár dní v roce, kdy budou tropická vedra. Na rozdíl od volného výběhu nebo nedejbože nějakých kšírů (postrojů) bude ve voliéře agama chráněná a v bezpečí, tudíž je to ideální a v podstatě jediný rozumný způsob, jak dopřát agamě pobyt venku.
Venčení venku na zahradě je věc diametrálně rozdílná od občasného vypuštění agamy do teplého pokoje. V našem podnebí budeme mít jen málokdy venku víe než 27st a příjemné bezvětří. Navíc velký otevřený prostor je pro agamu dost stresující, její přirozeností je být schovaná ve větvích a ne být vystavena někde na trávníku na očích všem predátorům. Brát agamu ven bych tak vůbec nedoporučovala. Pokud chcete agamě poskytnout v horkých letních dnech opravdové slunce, můžete ji dát vyhřívat na ručník do otevřeného okna. Samozřejmě s tím, že v okně máte síť proti hmyzu. Dalším eventuálním řešením je venkovní voliéra. Je to perfektní nápad, ale voliéru stejně využijete jen pár dní v roce, kdy budou tropická vedra. Na rozdíl od volného výběhu nebo nedejbože nějakých kšírů (postrojů) bude ve voliéře agama chráněná a v bezpečí, tudíž je to ideální a v podstatě jediný rozumný způsob, jak dopřát agamě pobyt venku.
Už od prvních dní jsem agamy
zvykala na kontakt s člověkem. První na co se agamy naučí reagovat je
lidská ruka. Je dobré po prvním týdnu či dvou začít mládě zvykat na kontakt pomocí
krmení z pinzety. Mládě si tak postupně zvykne na kontakt a později se bez
problémů nechá na ruku vzít. Pokud se Vás mládě i po několika týdnech bojí, tak netlačte na pilu. Každý jedinec má jinou povahu a některému může trvat déle si zvyknou na nové lidi a nové prostředí. Proto nikdy agamu do ničeho netlačte, nechte ji samotnou rozhodnout, kdy přijde k vaší ruce pro krmení a pak ji po nějakém čase kdy budete krmit z ruky zkuste na ruku vzít.
Závěrem
Agama je krásné zvíře, ale
nezapomeňte na to, že je to plaz, který má své instinkty a je velmi
temperamentní. Občas může nečekaně zareagovat a například Vám skočit na obličej,
na záclonu, na návštěvu. Předem lidi varujte a hlavně s malými dětmi by
měli být vždy jen pod dohledem. Mladá agama má často tendenci lézt Vám na
hlavu, je to totiž nejvyšší dosažitelné místo. Samozřejmě že nelze použít žádné
hubování nebo plácnutí přes zadek jako u psa. Proto je ideální od mala je
z hlavy okamžitě sundávat, moje agamy mi na hlavu v určitém věku skákat
přestali, protože jim pravděpodobně došlo, že je stejně sundám dolů.
Veterinární
obtíže
Agamy mají jeden nedostatek.
Nedokážou respektovat sklo, a tak se často může stát, že se agama rozběhne a
skočí proti sklu, když chce ven s terária. U odchovů je toto chování už
lehce redukované, ale stále se stává, že když agama není příliš spokojená
v teráriu (je malé), má tam zimu.. nebo Vás vidí či vidí nějaký pohyb hmyzu venku, tak
se snaží projít sklem a může si při tom poranit čumák, při poranění je vhodné
ihned zranění ošetřit přípravkem Betadine zředěným 1:10 s vodou. Takto
můžete léčit menší ranky. Při delším nehojení je na řadě navštívit veterináře.
U importovaných zvířat je tento problém větší, protože jsou zvyklí na otevřenou
přírodu. I proto by mělo být terárium umístěné v klidnější části domu, kde není tolik pohybu který by zvířata dráždil. Umístění je ideální třeba v ložnici či v pracovně, ale ne např. na chodbě či v obýváku kde je vysoká frekvence pohybu. Pokud agama neustále naráží do skla a má z toho už horší zranění, je v hodné zevnitř sklo nějak zmatnit - nalepit samolepící tapetu apod.
Jako první řešení při veterinárních potížích je vhodné následující fórum http://tera.poradna.net . Když tam sepíšete dotaz, dáte fotografie atd., tak Vám většinou jsou tamní diskutující schopni poradit. Než však zadáte dotaz, vyhledejte si nějaká klíčová slova, možná narazíte na vlákno se stejným problémem, který už byl vyřešen. Z osobní zkušenosti vím, že někteří přítomní lidé se opravdu zabývají plazy celý svůj život a ví toho o nich hodně. Na tomto fóru také můžete pochytit spousty informací o stavbě terária, chovu hmyzu a o problémech ostatních chovatelů. Je to velmi nápomocná komunita.
Pokud by bylo třeba vzít agamu k veterináři,
tak není vhodné chodit k ledajakému vetovi. Ideální je, napsat na zmíněnou
TeraPoradnu a zeptat se, kde ve Vašem okolí najdete dobrého veta. Velká část
veterinářů jsou klasičtí kočko-pejskaři a o plazech toho ví pramálo. Takováto
návštěva by mohla agamě více ublížit než pomoci.
Seznam plazích veterinářů najdete
zde: http://tera.poradna.net/q/view/169935-seznam-kvalitnich-veterinaru?page=r171569#r171569
V okolí Plzně jednoznačně
doporučuji pana Honsu. Sídlí v Plzni
na Slovanech a má dokonce víkendovou pohotovost, kde jednou velmi rychle pomohl
naší agamě, když si vyhodila kyčel z kloubu. odkaz na veterinu pana Honsy http://veterinarplzen.webnode.cz/.
Vyšetření stojí 100kč pro registrované a pohotovost cca 400,-. Tento pán dělá
také bezplatnou veterinární poradnu na Zoo trhách v Plzni. Další dobrou
zkušenost mám s panem Pokorným ze Starého Plzence http://www.starvet.cz/.
K němu jsem chodila jako prvnímu, platí se u něj asi o 100kč více za
vyšetření. Tento pán je lékařem v Zoo Plzeň. Avšak chodím k němu stále, protože mi jednu agamu vyléčil z dost špatného stavu ve kterém jsem ji přivezla domů a u druhé mi dost pomohl, když si ošklivě zranila okolo a vypadalo to s ní opravdu bledě.
Zootrhy v Plzni se konají každý měsíc. Další jsou poblíž Plzně také v Praze nebo Českých Budějovicích. Tyto burzy jsou ideálním místem pro nákup krmného hmyzu nebo UV zdrojů a různých doplňků.
Soužití agam
Agamy lze chovat jednotlivě. Samci
jsou vzhledově atraktivnější a dorůstají větších rozměrů, proto jsou velmi
často upřednostňováni před samicemi. Pokud chceme mít více agam, je ideální mít
jednoho samce a k němu 2 a více samic. Pokud by měl samičku jen jednu,
neustále by ji obtěžoval svými rozmnožovacími chutěmi a samice by si nestihla
mezi pářením odpočinout, to by mělo za následek krátký život a nebo v horším případě nějaké zdravotní obtíže samice. Když je samiček více, samec svůj zájem rovnoměrně
rozdělí a není se čeho obávat. Běžně se chovají skupiny s 3 a více
samicemi. Pokud chceme mít skupinku agam, ale nechceme odchovávat mladé, není
to žádný problém, po nakladení vyndáme vajíčka a necháme je pár dní na vzduchu,
když nemají dostatečnou vlhkost, tak seschnou a jsou tak humálně "zneškodněna".
Chovat pohromadě více samců a
více samic není vůbec rozumný nápad. Dominantní samec bude neustále
submisivního samce napadat. Pokud by nebyly na blízku samice, samci by se stejně nesnesli. Naopak pokud máme několik samic, tak se spolu
většinou celkem dobře snáší, delší dobu jsem měla 3 samice pohromadě. Jedna
samice byla velmi dominantní a občas ostatní utlačovala, když jsem do skupiny
přidala samce, veškeré nepokoje se uklidnily, a když se holky hašteřily, samec
je uklidnil. Samci jsou vůči samicím povětšinou snášenliví. Ani jedinkrát jsem
neviděla, že by samec na samici nějak zaútočil. Je mnohem pravděpodobnější že
se porafou dvě samice než samec se samicí. Maximálně na ně mává přední packou, dělá
kliky, kýve hlavou, a nafukuje tělo – to je jejich způsob komunikace. Kýváním
hlavy jedinec naznačuje svoji dominanci – dělají to občas i samice. A jelikož
je samec o hodně těžší a větší než samice, nic jiného k dokazování své
nadřazenosti povětšinou ani nepotřebuje. Soužití agam v chovné skupině
bývá většinou klidné a harmonické. Mé agamy každou noc spí všechny na hromadě
na jednom místě. Jen při krmení občas nastane přetahovaná o jednu kořist, to se
však snažím co nejvíce omezit.
Pohlaví
Pohlaví je u agam kočinčinských v nedospělém věku velmi
těžko rozeznatelné. Pokud jsou mláďata ve skupině (což většinou bývají), tak se
někteří samci můžou velmi dlouho tvářit jako samice nebo naopak samice se mohou
tvářit jako samci (rostou rychleji, naroste jim velký hřebínek). Pohlaví často
bývá stoprocentně jisté až v dospělosti.
Existuje ale metoda, kterou zkušení chovatelé používají k odhadu
pohlaví jedinců. Už ve stáří 3-4 měsíců jde v celku dobře odhadnout
pohlaví podle tvaru hlavičky z profilu. Samci mají z profilu hlavu
spíše obdélníkovou s o něco delším a vyšším nosem. Samice oproti tomu mají
hlavu kulatější s o něco kratším, ke špičce padajícím nosem.
Další možnost je vyšetření jedince sondou, ale i toto
vyšetření lze dělat až od určité velikosti jedince.
Rozdíly:
Jak již bylo řečeno, samci jsou větší a těžší než samice. Samci
mají v dospělosti nápadně velký hřeben na krku a dlouhé ostny na zádech a
ocase. Mají také velký lalok pod bradou a ozdoby na čelistech, celkově mají mnohem
větší a mohutnější hlavu. Mají široký kořen ocasu a hemipenisové vaky. V dospělosti
mají také výrazné stehenní póry prodující hnědý maz.
Samice jsou menší a drobnější. Mají relativně nevýrazné
ostny na zádech a malý podkrční lalok.
Závěrem
Velmi užitečný a rozsáhlý je
tento článek, který Vám zodpoví otázky, které jsem zde možná zapomněla napsat.
Předpokládám, že jste si na
internetu již předem zjišťovali, jaké nároky agama má, tento dokument slouží
jako hrubý základ pro chov. Dbejte ale prosím základních pravidel, které jsou
zde popsané, protože jinak byste mohli agamě znepříjemnit život či ji dokonce
nevědomky zabít. Vím, že neustále opakuji a zdůrazňuji, že nesprávné podmínky
mohou agamě velmi ublížit. Ale je to nutností.
Již jsem se setkala s mnoha lidmi, kteří nevědomky svá zvířata
utrápili, protože jim například ve zverimexu neřekli, že potřebují tohle a
tohle, a nebo si o nich nenačetli dostatek informací... nerada bych, aby takto
dopadli zvířata z mého chovu. Proto se tímto způsobem pokouším shrnout
veškeré základní informace o chovu těchto krásných zvířat.
